neděle 12. února 2012

Two Door Cinema Club - nový indie zvuk?

Vždycky bylo těžké najít v tom velkém množství indie kapel nějakou tu netuctové, ne ryze indie. Před dvěmi lety jsem narazila na právě vyšlý debut Two Door Cinema Club, chlapců ze Severního Irska, jménem Tourist History. Deska vzbudila zájem a to nejen díky tomu, že vyšla pod záštitou prestižního francouzského labelu Kitsuné. Bylo to chytlavé, nesmírně energetické, hravé, lidi to bavilo, kritiky moc ne. Jako celek album působilo sympaticky, ale s těmi pořád se opakujícími kytarovými riffy nedozrále. Avšak přiznám se, že i já jsem si album pouštěla s oblibou, když jsem potřebovala pročistit hlavu a nechtělo se mi příliš přemýšlet. Nesmím ale zapomenout vyzdvihnout především dva kousky z alba, které před jeho vydáním právě vzbudily pozornost, že by mohlo jít o něco nového v indie elektronických sférách, byť tento dojem byl posléze trochu pokažen. Jedná se o I Can Talk a Undercover Martyn. Stejně si myslím, že tahle trojice odvedla slušný kus práce a píši o nich právě teď, kdy se chystá na letošní rok druhá deska a pár nových písní zaznělo už loni na letních festivalech. Slibují experimenty a jiný zvuk. Poslechněte si třeba Handshake, Tiptoes nebo This Is Moon. Vydají se na druhý pokus zcela proti mainstreamu? Kam tentokrát budou směřovat jejich ambice? Za producentem nové desky se prý skrývá velké jméno a mnozí z vás se o tom můžou přesvědčit v létě na Rock for People, kde album bude představeno.

Žádné komentáře:

Okomentovat