Prokousat se tím obrovským množstvím nově vznikajících hudebních umělců bývá rok od roku těžší. Když tomu přidám fakt, že jsem si na objevování nové hudby udělala méně času než obvykle, situace je ještě trochu komplikovanější. K mému překvapení jsem však zjistila, že popsaných papírků a odkazů v záložkách daleko přesahují následující seznam. Pokusila jsem se opět vymýtit plytké a stereotypní melodie, a zároveň do výběru zařadila i skladby vzniklé v letech minulých, protože i ty mě v uplynulém roce doprovázely. Snad alespoň některé zalichotí nejednomu uchu.
S novou deskou ve zcela novém kabátě. Temném, hlučném, lehce dekadentním. Jiný Island, dobrý Island.
Může za to polský film Yuma. Ne, vlastně Honza Muchow, když jsem hledala, ke kterým filmům stvořil soundtrack. Celý soundtrack tohoto syrového snímku stojí za poslech a film za pohled.
Tohle je můj oblíbený francouzský disco houseový úlet. Nestydím se za to, protože Daft Punk dělají dobrou taneční hudbu. Důkazem je nová deska Random Access Memories.
(hodně hodně dávno, než se začali skrývat pod maskami)
Pro mě donedávna zcela neznámý britský producent. Přesně takové mám ráda, nenápadné, tvořivé a talentované. Co v tom slyšíte? Trip hop, dub, trochu té psychedelie a experimentu. No prostě lahůdka.
Znovu jsem objevila kouzlo alba mezi světy z roku 2005. Prý Anděl za nejlepší rockovou desku. Podstatný je však obsah alba a ten je jaksepatří pestrý. Skladby nepozbyly kvality, ale Moja Máti je asi nejpůsobivější.
James se letos opět činil a vydal své druhé studiové album Overgrown (předtím to byly samé EP). A tohle je jeden velmi podařený track z ní. O Jamesovi se zmiňuji, kde to jde a pořád na něj odkazuji, proto tentokrát volím jinou přesvědčovací metodu - poslechněte si tento živý koncert. Už se zmínila, že je to velmi pohledný Brit?
Další znovunalezené ženské kouzlo, tentokrát od podivínky Björk. Nic složitého za tím nehledejte, prostě jsem sjížděla album Best of pořád dokola a koukala na její klipy, mnohé režírované Michelem Gondrym (Nauka o Snech, Věčný svit neposkvrněné mysli, Pěna dní).
Tak po jeho koncertě na Colours mám tohoto britského (jak jinak) multihudebníka ještě radši. Nevěděla jsem, kterou skladbu z jedinečného alba The North Borders vybrat. Heaven for a Sinner s Erykah Badu nebo First Fires s Grey Reverendem? Tolik krásy v pár skladbách v tolika různých podobách.
Kultovní taneční a hiphopové duo jsem si s oblibou připomínala touhle skladbou. V 63. sekundě přichází Ten moment.
Trvalo mi to, než jsem k téhle indie rockově alternativní kapele dozrála. Asi na té nové desce Modern Vampires of the City něco bude. Něco poslouchatelného.
Nechápu, kde Arcade Fire, početný kanadský klan, bere energii na takové dobré věci. A pořád slaví úspěch, zcela oprávněný. A to francouzské našeptávání je báječné.
Bylo téměř nemožné o Kid A neboli Anni T něco kloudného zjistit. Krom toho, že mi Google neustále podstrkoval album Kid A od Radiohead, jsem se dozvěděla, že skladba je součastí soundtracku na jakýsi japonský imaginární film, který si Kid A sama vymyslela.
Tak líbezný vokál a tak krásně minimalistický "tune". Ano, to je ta skladba. Je v ní něco navíc, je v ní všechno.
