Na přelomu roku 2009/2010 se u mě nashromáždilo tolik různorodé hudby, že jsem ji ani nestačila poslouchat. V lednu vydala kapela Delphic z Manchesteru debutové album a já s jeho poslechem otálela asi dva měsíce. A pak jsem procitla. Na debut pro mě tak hudebně perfektní album plné svěží elektroniky. Hned se vyšplhalo do mého žebříčku top desek. Především tři skladby mi "vyrazily dech" - This Momentary, Submission (ach ta slova v nich) a beztextová devítiminutová lázeň pro uši, nenudící a gradující Acolyte. Doporučuji i těm, kteří neholdují elektronice, protože právě díky tomuto albu by na ně mohla udělat dojem.
Žádné komentáře:
Okomentovat