čtvrtek 5. dubna 2012

The Shins - Port of Morrow


"Into this strange elastic world..."
"Some other curious form of life..."

Někdy na podzim jsem se na hudebních serverech dočetla, že v březnu mají vydat The Shins po pěti letech své čtvrté album. Přesně v tu chvíli se mi vybavil ten moment, když jsem před několika lety objevila jejich třetí album a byla tak trochu nadšená, jak krásně dokáží zachytit moment, pomíjivou chvíli (hlavně u písně Australia). Ale pak se v mé hlavě po nich jako by slehla zem a přišli mi na mysl právě až teď. Začala jsem se těšit.
Brouzdat tím množstvím indie kapel mi často lezlo na nervy, ale nemohla jsem se tomu bránit, protože nález nějakého zajímavého kousku mě nutil hledat dál. A takoví jsou přesně The Shins. Je jasné, že za těch pět let každá kapela projde nějakou proměnou, ale The Shins to vzali poněkud radikálně. James Mercer vyhodil zbytek kapely, spustil svůj další projekt Broken Bells (The High Road) a začalo se tak trochu nanovo. Nádechy lo-fi zvuku jsou ta tam, a místo nich je slyšíme řadu čistých písniček. Zní to dobře, ale jsou skladby, které můžou lehce nudit. Naopak se všude dočtete, že po textové stránce jsou dál a tím se od řady indie popových seskupení liší. Mě osobně tohle čtvrté album ale baví. Je hravé, ale v mnoha skladbách narazíte i na kapku toho moudra, a nezní to vůbec pateticky, jak se může zdát. Některé jsou takové svižnější (Simple Song), u některých se čas zastavil, přitom neusnete (September), jiné se lehce dotknou folku (40 Mark Strasse) a celé se to hezky zakončí Port of Morrow.
Možná je pro někoho překvapení, že právě tahle kapela je v hudebním světě opravdovým pojmem, ale je to tak, velká část kritiků práci Jamese Mercera ocení skrze pochvalné recenze. Já si je zas tak často nepouštím, ale ráda si v určitých intervalech připomenu, že jejich poslech je vlastně moc fajn.

(Tak trochu pro posluchače Modest Mouse)

Žádné komentáře:

Okomentovat