"No vidíš, tak začni kytkou! Na ženskou zkrátka zlehounka, citlivě, jemně, abys ji nevyplašil."
Jsou filmy, které člověk nemusí sledovat a ví, že jsou krásné. Stačí se zaposlouchat. Jakou hudbu byste stvořili k příběhu čtyřicátníka s chováním dvanáctiletého dítěte? Jan P. Muchow to věděl. Rodák z Německa, člen klubové kapely Ecstasy of Saint Theresa a v poslední době především skladatel a producent k filmové a divadelní hudbě. Vylepšil tak již řadu českých filmů. Z nejznámějších můžu jmenovat Samotáře, Pusinky, Šeptej, letos nový film Ve stínu a tenhle několik let starší kousek Václav.
Nebyla jsem schopna zjistit více informací o takové tvorbě, snad jen, že se nahrává s orchestrem pouze den, protože stojí dost peněz. Příprava to musí být precizní, "drobné" nedostatky se pak, jak víme, upravují ve studiu. Autorsky se také podílel na skladbě Půlnoční spolu s Dušanem Neuwerthem a Jaromírem Švejdíkem, jejichž jména si spojujeme se zmíněnou Ecstasy of Saint Theresa, Priessnitz a Tatabojs, neboli vrcholy české hudební scény.
Ale zpátky k Václavovi. Hudba je přímým obrazem toho, co se děje v samotném filmu. Radost, smutek, jemný humor, zlost, skryté drama a pomalu linoucí se celý příběh. Je v tom vše. Já sama má nejradši ty, které tvoří pozadí Václavovým vesnickým anabázím (Oprava baráku, Jízda na motorce), ale samozřejmě nejlépe zní celý soundtrack jako celek.
Žádné komentáře:
Okomentovat